Montserrat

Naše univerzita jednou do měsíce pořádá pro zájemce z řad výměnných studentů výlety či kulturní akce. Ta první v říjnu byla výletem do Montserrat. A já si tento výlet zamozřejmě nemohla nechat ujít.

Bohužel, když jsme dorazili na místo, celý monserat byl v mracích nebo ve velmi husté mlze. Tak nějak jsme přesně tu bílou jako mlíko hustou věc s viditelností na max 2 metry nebyli schopni správně identifikovat. Nicméně ani to nám nějak extra nevadilo a my se vydali v naději, že když vylezeme trošku výše, budeme něco vidět na procházku do hor. No po většinu cesti jsme nic bohužel neviděli, ale i tak jsme si to užili. A jelikož jsme byli trpěliví po poledni se nám začalo vyjasňovat, pak tedy i sprchlo, a odkryly se nám výhledy na okolní nádhernou krajinu.

A když jsme se vraceli z hor dolů, tak už se nám rozkrýval nádherný výhled na okolí. A tak jsme si mohli místní klášter a "vesničku" vychutnat a obdivovat. A samozřejmě jsme si nenechali ujít ani Černou madonu. Kde je zakázáno focení, ale někteří na to stejně kašlou a fotí. Občas mají štěstí a nikdo je při tom nenačapá :D

Naše první zastávka po cestě do hor u kapličky. Všimněte si té skvělé viditelnosti.

Castellos

Myslím, že o Castellos už jsem se tu zmínila, ale zcela jistě ještě jedna zmínka a celý článeček neuškodí.

Castellos je katalánská tradice. Vychází ze středověku, údajně jakýchci tanců před kosteli po mších. V dnešní době se jedná spíš o týmový sport pro všechny věkové kategorie. Od útlého věku až po starší skupiny, osoby všech velikostí a rozměrů. A ačkoli jsou v tom i soutěže, kolikrát mají i jen přehlídky, kdy ostatní týmy neváhají podpořit své protivníky.

Castellos bychom v češtině nazvaly lidskými pyramidami. V základu jde o to, že větší skupina lidí vytvoří základnu a na tu už se postaví jeden nebo více lidí, na které šplhají další a další. Až se vytvoří několik metrů/pater vysoká věž. Cílem je nejen věž postavit, ale i nechat vrchní články opět spustit se dolů, aniž by se celá stavba sesypala. Což se samozřejmě ne vždy podaří.

Jinak Castellos ve větším vydání se předvádí při různých příležitostech. Napřiklad v Barceloně je velká událost na den patronky měst- Merché. Tuším je to 24. září.

A tak se stalo, že jsme jednu takovou soutěžní přehlídku, kde byly čtyři týmy z okolí navštívili i u nás ve Vicu. A tady máte pár foteček.

Jeden z prvních dostavěných castello dnešního dne. Vidíte ty dva malé prcky nahoře?

překvapení č. 4

Bylo nebylo zavítalo se jednou do jednoho knihkupectví tuším v Barceloně a tam měli regály roztříděny podle původu autora. Když jsme si prohlíželi regál autorů se slovanským původem našli jsme pouze pár knih od Kundery. Z těch našich českých. O to víc nás překvapilo, když jsme v regálu autorů s německým původem našli tuhle pěknou hromádku Kafky. Pozor na to, ve Španělsku je Kafka německým autorem. A já vždy žila v domnění, že je původem od nás z Česka. Tak asi né no. :D

Kafka v regálu autorů německého původu

Kafkova díla mezi německými autory

Tres Reyes Magos- Tři králové

Jak asi víte, Španělsko je prostě trošku jiná země, rádi tu slaví a užívají si společných okamžiků. Proto vás asi příliš nepřekvapí, že tu slaví něco trošku víc a jinak než my.

Mluvím konkrétně o Třech králích. My je vlastně vůbec neslavíme. Ale tady se tři králové docela dosti slaví. Večer 5. ledna se koná tradiční průvod a to nejen v Barceloně, ale i u nás ve Vicu. Musím přiznat, že jsem čekala jen "Tři krále na koních", kteří dorazí na náměstí tam se něco řekne a hurá domů. Tedy i po tom, co nám o tom na katalánštině povídala učitelka, jsem si myslela, že trošku přehání.

O to větší bylo moje překvapení, když průvod obsahoval poněkud víc králů a dalších členů. Nejprve projeli "tři králové" na koních, pak šli děti s lampiony, různá vozítka, mládež s "pochodněmi" (spíš to byly takové koše se zapáleným dřevem na tyči") a mezi nimi byly tři velmi podobná vozítka, z nichž každé "obýval" jeden král. O kterého se jedná jste poznali podle toho, že před nimi šli děti s prapory s písmeny/znaky jednotlivých králů. Tak jste Melchora, Gaspara a Baltasara lehce rozlišili.

Tres Reyes Magos průvod ve Vicu

Průvod obešel po hlavních tazíh centrum města a skončil na hlavním náměstí. Kde se konalo "představení", tři králové dávali dětem dárky, mávali lidem, vystoupili po schodech na radnici. A u toho všeho- jestli jsem dobře pochytila byl i vyprávěn příběh Tří králů. A na úplné zakončení byl krátký ohňostroj.

Všichni králové, byli krásně namaskovaní, že kdyby to byl váš kamarád, tak jej sotva poznáte. Rozhodně tento průvod stál za vidění, ačkoli mě trošku mrzelo, že jsem nevěděla přesně, co se bude dít, a tak jsem bohužel neměla nejlepší výhled na veškeré dění na náměstí. Ale třeba někdy v budoucnu bude ještě šance.

Problém č. 3- Siesta

Ačkoli jsem do Španělska jela s tím, že jsem si existence siesty byla vědomá narazila jsem tu s ní tak trošku na problém. A v čem je problém, když jsem o jejich odpoledních pauzách věděla? Tak nějak jsem totiž myslela, že všichny obchody a všichni tu mají siestu ve stejném čase, přinejmenším, že se ten stejný čas vztahuje aspoň na město. A tak si můžete představit jak člověka vytáčí, že zatímco některý obchod už má pauzu druhý ještě nezačal.

Tarragona

Tarragona

Dalším výlet, který jsem podnikla byl do Tarragony. Města pouhé 3 hodinky vlakem vzdáleného od Vicu směrem na jih. Díky tomu, že je jižněji a u pobřeží bylo tam tepleji. Dokonce se takto na začátku října i několik odvážlivců koupalo v moři. Tím, že už je po sezóně nebylo město přecpané lidmi a prvním víkendem v říjnu jsme si zajistili i volné vstupy do muzea architektury a do amfiteátru.

Tarragona je město s množstvím antických památek, ty najdete rozesety téměř po celém městě. Asi nejvýznamnějším je amfiteátr, jen kousek od vlakového nádraží. To byla naše první zastávka, kde jsme strávili hodně času- ani nevím proč. :D 

Z amfiteátru jsme se vydali do centra města, po cestě jsme zavítali do muzea Archeologie, které rozhodně stálo za návštěvu. Kromě tradičních stálých expozicí tu měli i dočasnou ohledně nějaké španělské bitvy, námořnictva, nebo něčeho takového. Ale co je hlavní a někoho by mohlo překvapit tak zachovalé antické sochy, sloupy, mozaiky, keramika, a další předměty. Tak trošku nám připadalo, jako bychom byli v Řecku nebo Římě.

Jedno, co nás mrzelo, že se tu nachází krásný akvadukt, ale jelikož je až za městem a my neměli dostatek času, bohužel jsme se k němu nepodívali. Pokud se zadaří, tak budeme na tom muset zapracovat příště.

Kromě antických památek tu najdete také středověkké centrum města. Největší dominantou této čísti  je jak jinak než katedrála. Při naší návštvě se na prostranství před ní a kolem se zrovna konaly trhy se středověkou tematikou. Nebo to tak přinejmenším vypadalo, jelikož se tam nenecházelo klasické ovoce/zelenina a oblečení. Ale spíše řemesla a věci spojené se středověkem- tedy alespoň z většiny. Bylo příjemné si jimi jen tak projít.

Moderní část města však taky není úplně k zahození. Mají tu dokonce sousoší pro zdejší tradiční Castellos. Který je přímo lákadlem pro turisty a jejich foťáky.

Tarragona- sousoší Castellos

Tarragona- město protkané antikou

Překvapení č. 3- Byty

Vzhledem k tomu, že jsme v uplynulých týdnech probírali na španělštině bydlení- typy domů, nábytek, názvy místností atd. Nemůžu jinak než sem opět připsat jeden poznatek a  tím je zdejší bydlení.

Všeobecně jsou tu byty mnohem větší než u nás. Tím, že tu neměli socialismus jako u nás nejsou tu žádné panelové králíkárny (nebo alespoň ve Vicu). Takový zlatý střed je 3 až 4 pokojový byt s kuchyní a společným prostorem (ovykle dost velký). Když máte štěstí (asi polovina případů) máte ještě terrasu nebo balkon. Některé byty mají dokonce, dvě nebo tři koupelny. Tedy sprcha bývá většinou jen v jedné, další dvě jsou však se záchodem a umývadlem.

Jediné, na co si občas je dobré dávat pozor, že občas je nějaký pokoj bez oken. Ve smyslu oken k otevření a přívodu čerstvého vzduchu z venku. Mohou být občas totiž okna do "větrací šachty" anebo pokoj zcela bez oken.

Zajímavostí také je, že ve většině bytů asi nenajdete pravé úhly. Co jsem měla možnost vidět, tak místnosti tu mají opravdu zajímavé tvary od skoro čtverců a obdélníků až po mnohoúhelníky. Pokud máte rádi nepravidelnost, nejspíš si toto bydlení zamilujete.

Pokud zvažujete jestli bydlet na kolejích nebo na bytě, já bych doporučovala byt. I když vás bude víc, máte jistotu svého prostoru ve svém pokoji, pokud si budete rozumnět se spolubydlícími, můžete společně trávit čas ve obýváku. Jen ten úklid, když kápnete na bordeláře může být trošku problém. Kromě toho po rozpočítání vám tu nejspíš byt vyjde tak cca na polovinu toho, co byste dali za pokoj na kolejích. A většina bytů, které jsou k pronajmutí jsou vybaveny. Nicméně, zase nečekejte luxus 5* hotelů, byty jsou spíš starší a průměrné, pokud nebudete mít extra štěstí.

V nájmu obvykle nebývají zahrnuté voda, elektřina, plyn, internet,... Chce to tedy dobře pohledat.