Figueres Dalí museum & Girona

Budova muzea Dalího ve Fidgueres

Druhým výletem, který pro nás uspořádala univerzita byl výlet do muzea S. Dalího ve Figueres a průvodcovaná prohlídka historického centra Girony. Na tenhle výlet jsme se vydali v listopadu a ačkoli bylo krásně slunečně docela jsme zmrzali. Jelikož ten den bylo opravdu hodně větrno a chladno. Ale přežili jsme ve zdraví a výlet si užili.

Jako první jsme navštívili muzeum Dalího. To určitě znáte ze spousty obrázků- podivná červená budova s vejci na střeše. Kde jsme  měli prohlídku s průvodcem, a pak ještě čas na projití si věcí, co nás zaujaly samostatně. Pokud jste Dalího fanoušky, tak si zajisté užijete, pokud ne, tak vás možná pár věcí překvapí. Jelikož je to jeho muzeum najdete tu totiž jeho tvorbu napříč celou kariérou od těch méně známých věcí až po ty známější.

Po muzeu jsme měli chvíli čas na prohlídku města, které je mimochodem velmi malé, ale občas se najdou i pěkná místa.

No a potom jsme se už odebrali na přejezd do Girony, kde nám po cestě trošku sprchlo. Ale na prohlídku už opět vysvitlo sluníčko a my si tak mohli krásy tohoto historického města pořádně vychutnat. A to tentokrát i s průvodcem, takže jsme se dozvěděli zajímavé věci.

Fidgueres

Fidgueres, Dalího muzeum

Girona

Montserrat

Naše univerzita jednou do měsíce pořádá pro zájemce z řad výměnných studentů výlety či kulturní akce. Ta první v říjnu byla výletem do Montserrat. A já si tento výlet zamozřejmě nemohla nechat ujít.

Bohužel, když jsme dorazili na místo, celý monserat byl v mracích nebo ve velmi husté mlze. Tak nějak jsme přesně tu bílou jako mlíko hustou věc s viditelností na max 2 metry nebyli schopni správně identifikovat. Nicméně ani to nám nějak extra nevadilo a my se vydali v naději, že když vylezeme trošku výše, budeme něco vidět na procházku do hor. No po většinu cesti jsme nic bohužel neviděli, ale i tak jsme si to užili. A jelikož jsme byli trpěliví po poledni se nám začalo vyjasňovat, pak tedy i sprchlo, a odkryly se nám výhledy na okolní nádhernou krajinu.

A když jsme se vraceli z hor dolů, tak už se nám rozkrýval nádherný výhled na okolí. A tak jsme si mohli místní klášter a "vesničku" vychutnat a obdivovat. A samozřejmě jsme si nenechali ujít ani Černou madonu. Kde je zakázáno focení, ale někteří na to stejně kašlou a fotí. Občas mají štěstí a nikdo je při tom nenačapá :D

Naše první zastávka po cestě do hor u kapličky. Všimněte si té skvělé viditelnosti.

Castellos

Myslím, že o Castellos už jsem se tu zmínila, ale zcela jistě ještě jedna zmínka a celý článeček neuškodí.

Castellos je katalánská tradice. Vychází ze středověku, údajně jakýchci tanců před kosteli po mších. V dnešní době se jedná spíš o týmový sport pro všechny věkové kategorie. Od útlého věku až po starší skupiny, osoby všech velikostí a rozměrů. A ačkoli jsou v tom i soutěže, kolikrát mají i jen přehlídky, kdy ostatní týmy neváhají podpořit své protivníky.

Castellos bychom v češtině nazvaly lidskými pyramidami. V základu jde o to, že větší skupina lidí vytvoří základnu a na tu už se postaví jeden nebo více lidí, na které šplhají další a další. Až se vytvoří několik metrů/pater vysoká věž. Cílem je nejen věž postavit, ale i nechat vrchní články opět spustit se dolů, aniž by se celá stavba sesypala. Což se samozřejmě ne vždy podaří.

Jinak Castellos ve větším vydání se předvádí při různých příležitostech. Napřiklad v Barceloně je velká událost na den patronky měst- Merché. Tuším je to 24. září.

A tak se stalo, že jsme jednu takovou soutěžní přehlídku, kde byly čtyři týmy z okolí navštívili i u nás ve Vicu. A tady máte pár foteček.

Jeden z prvních dostavěných castello dnešního dne. Vidíte ty dva malé prcky nahoře?

překvapení č. 4

Bylo nebylo zavítalo se jednou do jednoho knihkupectví tuším v Barceloně a tam měli regály roztříděny podle původu autora. Když jsme si prohlíželi regál autorů se slovanským původem našli jsme pouze pár knih od Kundery. Z těch našich českých. O to víc nás překvapilo, když jsme v regálu autorů s německým původem našli tuhle pěknou hromádku Kafky. Pozor na to, ve Španělsku je Kafka německým autorem. A já vždy žila v domnění, že je původem od nás z Česka. Tak asi né no. :D

Kafka v regálu autorů německého původu

Kafkova díla mezi německými autory

Tres Reyes Magos- Tři králové

Jak asi víte, Španělsko je prostě trošku jiná země, rádi tu slaví a užívají si společných okamžiků. Proto vás asi příliš nepřekvapí, že tu slaví něco trošku víc a jinak než my.

Mluvím konkrétně o Třech králích. My je vlastně vůbec neslavíme. Ale tady se tři králové docela dosti slaví. Večer 5. ledna se koná tradiční průvod a to nejen v Barceloně, ale i u nás ve Vicu. Musím přiznat, že jsem čekala jen "Tři krále na koních", kteří dorazí na náměstí tam se něco řekne a hurá domů. Tedy i po tom, co nám o tom na katalánštině povídala učitelka, jsem si myslela, že trošku přehání.

O to větší bylo moje překvapení, když průvod obsahoval poněkud víc králů a dalších členů. Nejprve projeli "tři králové" na koních, pak šli děti s lampiony, různá vozítka, mládež s "pochodněmi" (spíš to byly takové koše se zapáleným dřevem na tyči") a mezi nimi byly tři velmi podobná vozítka, z nichž každé "obýval" jeden král. O kterého se jedná jste poznali podle toho, že před nimi šli děti s prapory s písmeny/znaky jednotlivých králů. Tak jste Melchora, Gaspara a Baltasara lehce rozlišili.

Tres Reyes Magos průvod ve Vicu

Průvod obešel po hlavních tazíh centrum města a skončil na hlavním náměstí. Kde se konalo "představení", tři králové dávali dětem dárky, mávali lidem, vystoupili po schodech na radnici. A u toho všeho- jestli jsem dobře pochytila byl i vyprávěn příběh Tří králů. A na úplné zakončení byl krátký ohňostroj.

Všichni králové, byli krásně namaskovaní, že kdyby to byl váš kamarád, tak jej sotva poznáte. Rozhodně tento průvod stál za vidění, ačkoli mě trošku mrzelo, že jsem nevěděla přesně, co se bude dít, a tak jsem bohužel neměla nejlepší výhled na veškeré dění na náměstí. Ale třeba někdy v budoucnu bude ještě šance.